A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Malajsie - Cestopisy

Mt. Kinabalu (4095 m.n.m.)- dobyti vrcholu

Zpusobu, jak se dostat nahoru je nekolik. My volime ten obtiznejsi, ktery z Vas sice vyzdime vsechnu energii, ale zase jste na vrcholu sami, ne se stovkou turistu :) To vse se udalo 19. cervence 2009

Original cestopisu a fotogalerie na:
http://www.kubena.net/cz/index.php?option=com_content&view=article&id=99:bor107&catid=38:catcestopisasie&Itemid=68

Nejvyssi hora JV Asie, Mt. Kinabalu 4095 m.n.m., je nasim poslednim cestovatelskym pranim na Borneu pred bohuzel jiz brzkym odletem do Indonesie. Hora, o niz se rika, ze vystup je jeden z nejjednodussich na svete. Tisice prevazne cinskych turistu ruzne vekove a zdatnostni urovne se snazi dobyt tuto horu behem celeho roku. Jednosmerna trasa meri pouhych 8.72km, avsak s prevysenim 2230 m. Obvykle se leze na tuto horu 2 dny, prvni den 6km usek k ubytovnam v oblasti Laban Rata a druhy den 2.7km usek k samotnemu vrcholu s cilem pockat si na vychod slunce + cesta nazpet.
Kazdorocne se porada na horu Mt. Kinabalu bezecky zavod. V roce 2008 byla zpatecni cesta zabehnuta v case 2h a 44 min.Surprised
Denne se v narodnim parku vyda az 190 povoleni k vystupu - snad si dokazete predstavit „zacpy“ pri zaverecnem rannim vystupu. Ranni romantika dle mnoha cestovatelu je doprovazena cvakajicimi fotaky a vykriky hlucnejsich asijskych spoluobcanu.
Tato tresnicka na nasem cestovatelskem dortu jeste chybela a my se snazili na horu take dostat.
Prijizdime do mesta Kota Kinabalu, kde sidli spolecnost Sutera Sanctuary Lodges, jez spravuje ubytovani v narodnim parku. Chceme 2 luzka v oblasti Laban Rata (3.200 m.n.m) v nejblizsim moznem terminu a pani nam nabizi balicek (luzko + jidlo od obeda po dalsi obed) za cenu 320RM (1RM=5.5Kc), a az za 4 dny. Jsme rozladeni, protoze cas je pro nas drahy, taktez cena dle 2roky stareho pruvodce vzrostla snad petinasobne. Snazime se premlouvat, ze jidlo nechceme, ale je nam to prd platne. Pry to jsou posledni 2 mista (ze 160 moznych), a tak rezervujeme. Stale nam neda spat termin, ani cena, a tak druhy den vyrazime do 85km vzdaleneho narodniho parku, zda neporidime s drivejsim terminem a lepsi cenou. Ubytovavame se 10min od narodniho parku v homestay (u mistni rodiny) ve vysce asi 1.500 m.n.m. a jdeme zjistovat informace o vystupu. Nikdo bohuzel nezrusil vystup a ani lepsi cena nejde usmlouvat. Nahlodava nas jeste myslenka vylezt na horu behem 1dne, ale prevyseni 2.2km se nam zda dost.
Zjistujem blizsi informace tykajici se 1denniho vystupu a zaciname byt presvedceni, ze to zvladnem. Vyrazit bohuzel muzeme az v 7 rano, kdy se otviraji kancelare NP a zpatky musime byt v 17 vecer, kdy se zase zaviraji. Pry zdatnejsi turisti to zvladnou. Denne se vydavaji pouze 4 povoleni pro 1denni vystup, a to po osobnim pohovoru s hlavnim rangerem. Platime tedy poplatek za vystup (100RM/os), pojisteni (7RM/os), pruvodce (85RM za trek) a zpatecni taxi od kancelare NP (1.586 m.n.m.) k pocatku trasy Timphon gate (1.866 m.n.m.) - 33RM.
Mame 1den na to se „psychicky a fyzicky“ pripravit. Rozhodli jsme se vylezt k Layan-Layan hutu do vysky 2.700 m.n.m. pro lepsi aklimatizaci (poplatek 10RM/os) a vychutnani si okolni krajiny. Byly to 4km nasi trasy a prevyseni asi 900m. Na jedne strane to urcite byla dobra aklimatizace, akorat vecer nas bolely trochu kolena.
Prichazi den D. Vstavame v 6 rano a je zatazeno. Pred 7 cekame u kancelare, dostavame registracni karticky, pruvodce, kteremu anglictina moc nerika, taxika a vyrazime ke startovaci brane. Zacina prset. „To nam to pekne zacina.“ 4km usek cesty zname, do vysky 2.700 m.n.m. jsme castecne aklimatizovani a vyrazime sviznym tempem. Po pul hodine prestava prset a po 1h a 45 min jsme u vcerejsi konecne stanice. Mame 4 km cesty za sebou, ale lehci, a zacina usek horsi, aspon co se tyce nadmorske vysky. Dalsi 2 km jdeme jiz pomaleji. Jednak si rikame, ze neni potreba se zucastnit, ale zvitezit, a jednak nas zacinaji brzdit desitky turistu schazejicich zpatky k brane. Meli smulu. Rano ve 3, kdy meli vyrazit, hodne prselo a prselo snad az do 7 rana - nebylo jim umozneni z bezpecnostnich duvodu jit nahoru. U nas to zatim vypada, ze se pocasi umoudrilo a jdeme vzhuru vidici v plne krase svuj cil.
V 10h (po 2h a 45min) prichazime na ubytovnu Laban Rata, davame 30 min pauzu a vyrazime znova. Skoncily cesty pres kameny, koreny, mezi nizkym porostem a zacinaji pouze sklani plotny a lana. Mame pred sebou uz jen 2.7 km. Jdeme opravdu pomalu. Co 50 m na chvili zastavujeme a dychame. Cesta neni spatna, nekdy je potreba pouzit i ruce. Vetsina skalnich ploten ma sklon kolem 45stupnu. Mraky se honi, pruvodce bedlive sleduje pocasi, v jednu chvili dokonce rika “ No summit“. Ale my jdeme.
Trva to, ale po 2h a 15min od Laban Rata jsme dobyli nejvyssi vrchol Mt. Kinabalu. Opravdu strasne fouka, pridrzujeme se posledni metry lana, aby nas to neodneslo. Mrznou nam ruce. Teplota na nasich hodinkach ukazuje 3 stupne. Nadherne vyhledy do okoli se stridaji s bilou tmou mraku. Pripadame se jak ve zrychlenem filmu. To je ficak na tom vrcholu.
Asi 20min se pohybujeme kolem vrcholu, fotime a vychutname si pocit vitezstvi. A navic uplne sami, bez dalsich turistu a za relativne dobreho pocasiWink.
Cesta dolu je uzasna. Nohy i plice pracuji jak maji a usek 2.7km k Laban Rata zvladame za 50min (to je rozdil nahoru x dolu). Na ubytovne se prevlikame, vytahujeme svaciny a spocivame do 14:30. 2.5h by nam melo stacit, abychom sesli na branu do 17h podvecernich.
Dolu uz opravdu letime. Nohy prekvapive neboli a kdyby nas pruvodce a davy lidi jdouci nahoru nebrzdili, tak jsme 6km usek dolu zvladli za 1h a 45min. Dorazime na branu v pohode pred 17, kde uz na nas ceka taxi, a svazi nas ke kancelari NP. Platime si certifikaty (10RM/os), loucime se s pruvodcem a s hlavne s pokorenou horou, nyni jiz plne zahalenou do mraku.
Byl to narocny vystup, ale byla to i velka vyzva. Posledni prani na ostrove Borneo splneno a my posledni 3 dny pred nasim odletem jedem relaxovat k mori na blizke ostrovy morskeho narodniho parku Tunku Abdul Rahman.

další cestopisy

    Cestopis měsíce

  • Malajsie 11-12/2009 - 1.část

    4 týdny života v Malajsii jen s krosnou a kolegyní z práce (Jsem pouhý turista. Žádný cestovatel, žádný dobrodruh... Žádné dobrodružství na vlastní kůži zažívat nemusím, nechci adrenalin, ani nebezpečné zážitky). více

Komentáře
1
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Neregistrovaný uživatel
29.12.2016 01:41 90.177.117.***
Zpět na všechny diskuze