A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Malajsie - Cestopisy

Malajsie 11-12/2009 - 2.část

CO SE NEVEŠLO DO 1.DÍLU

POKRAČOVÁNÍ :

3.12.2009 – čtvrtek Langkawi
Vstáváme v 9:00 je krásně,předpověď se nevyplnila. Jdeme na snídani a operativně vymyslíme,že si půjčíme kola a pojedeme se někam podívat. Já mám představu jet po pobřeží a vyšmejdit nějaký plážičky opuštěný. Hned vedle mají poutač,že kola půjčují,tak tam vyrazíme a zaplatíme kolo na den. V tom nás kluk posazuje do auta aže nás musí zavézt kousek někam,kde mají kola přistavená. Jedeme asi tak 5 km !!!! To jsou paka fakt Vyfásneme kola bez převodů,tak to bude dřina,na moje koleno absolutně nevyhovující. Nevím an čem jezdí doma Míša,ale nijak překvapeně se netváří no nic,tak jedem.
Vyrážíme směrem do kopce,no jak jinak s kolem bez převodu , zdá se mi,že mám nějaká křivá řídítka,ale říkám si,že je narovnám,až vyjedeme ten kopec. Tak jak jedeme,chci si stoupnout v tom kopci do šlapek a jak se opřu o ty řídítka,najdenou podemnou klesnou a já koukám jako blázen,že jsou skoro zlomená. No nevšimla jsem si dole,že jsou svařovaná. Tak slezu a volám na Michalu,že si musím jít vyměnit kolo, protože mám nalomený řídítka.
Tak Míša to otočí a sjíždí zpátky z kopce. Udělám to samé,říkám si,že z kopce na řídítka tlačit nebudu a že to sjedu. Ale chyba,jak jsem nasedla na to vzácný kolo,řídítka se zlomila totál a já jsem se válela jako pytel h….n (kdo bude chtít,doplním písmenka) :-) na silnici. To už teda běsním,ta představa,co se mohlo stát mě přivádí do amoku. Dojdu teda pěšky s odřenou rukou k tomu stanovišti a kluk co nás dovezl tam ještě zevluje. Tak mu ukážu ty řídítka visící jak zmoklý hadr na tom kole,vyfotím si to a ukazuju mu na čelo,jestli jsou jako normální ??? Tváří se,jako že nechápe. Tak řeknu něco o trotlech :-) a už chápe !!!! Dá mi jiné kolo,je to to samé,ale aspoň řídítka se zdají být O.k., tak jedem zase tím směrem. Míjí nás pořád hodně aut,já chci sjet k moři,ale Michala jede daleko přede mnou a tak jí nechci zmizet ze silnice a jsem nucena jet za ní. Po 5 km dojedeme do zátoky,kde kotví malé lodičky,zdá se že je to hezké místo,ale mate mně to množství zaparkovaných aut všude možně. V momentě nám dochází! Ono tady na Langkawi právě probíhá festival letectva Lima 2009 se to jmenuje a právě tady je dnes velká šou. Předvádějí se tu letečtí záchranáři. Michala je z toho u vytržení,no já takový nadšenec pro letadla nejsem. Tak pokoukáme a jedeme dál směr po pobřeží,ale haltnou nás policajti,že dál nemůžeme. Ani nechci znát důvod. Je vedro a já bych se chtěla někde vykoupat. Tak se tedy zase vracíme do městečka a že se domluvíme co dál. Michala mi zase samosebou ujede,protože já do kopce na kole bez převodu musím slézt,koleno to neutáhne. Jak tak sjíždím z kopce,upadne mi řetěz,no co by ne ??? Nandám ho a než se mi to zadaří,Michala už na mně čeká o 2 km dál. Dojedu k ní a zuřím,že na takovýhle plečce se nikam daleko nevydám. Je tady odbočka k moři,tak si prosadím,že tam jedeme. Dojedeme na moc hezkou plážičku skoro nikdo tu není. Ale tady mi Míša řekne,že chce jet do vnitrozemí a projet ostrov napříč. To bych brala,ale na jiném kole na tomhle NE!!!!
Tak Michala ještě navrhne půjčit si skůtr……..děkuju nechci se zmrzačit na konci dovolený. Už několikrát jsme viděly se válet lidi na silnici na skůtru. No jestli je mají ve stavu jako kola,tak se už ničemu nedivím. Takže tady se poprvé nedohodneme a jdeme si každá po svým. Já se vydám po pláži a vykoupu se při tom a Míša jede prozkoumat ostrov. Po vykoupání se vydávám směrem k letišti kde si myslím,že se bude dát sjet k moři. Když jsem asi tak 3-4 km od městečka,upadne mi šlapka na tom zázraku co má ještě dvě kola,ale to už za půl hodiny platit nemusí že jo ???!!!! No to už nemám slov a dovleču ten vehykl do toho krámu,kde jsem jim platila půjčovné na celý den,fláknu ho na chodník a jdu pryč. Nejsem schopná jim něco vysvětlovat. Končím !!!! V tom vzteku jsem jim zapomněla vrátit i zámek od kola,který nám dali a důrazně nás upozorňovali,abychom kola zamkly,když je někde odložíme. No nevím,kdo by takový křápy chtěl,ale budiž. Prostě zámek visel ještě při našem definitivním odjezdu na klice pokoje. Odmítla jsem tam s ním jít,protože by mě musel asi trefit šlak !!!!
Šla jsem na pláž. V 17:00 se vracím na pokoj a Míša taky. Nevím kde přesně byla,ale říkala,že narazila na nějakou rybářskou vesnici. Když jsem jí naštvaně řekla,že mi upadla ve finále ještě šlapka,ani se už ani na nic neptala,viděla jak jsem nas…á a už jsme to dál nerozebíraly.
Večer probíhá jako každý den, chtěla bych jít třeba na pláž,kde hraje u „rasťáků“ živá hudba,ale Míše se nechce,že je to tam samej turista- má pravdu.
Takže večeře,šopink a spát….. už bych klidně jela domů. Šnorchlování jsem se nedočkala,Michala o to nestojí,ta bude radši jezdit na křápu po slnici,kde ji budou míjet stovky aut , to mám doma,na to jsem se nemusela vláčet přes půl světa…….alepřekvapí mně,když se zeptám jestli si nezaplatíme ten šnorchl.výlet na ostrov Payar,tak souhlasí a ráno jedeme……děkuji Michalko !

Výdaje tohoto dne:
Snídaně 7.-
Vody 2,70
Kolo 20.-
Večeře 7.-
Ovoce 7.-
Výlet na Lazar 99.-
Nanuk 1,5
_
Celkem 144.- 4.12.2009 - pátek Langkawi - ostrov Payar Ráno budíček 7:30,8:00 odjezd do přístavu Kuah odkud máme loď na ostrov Payar,kde je podle recenzí na Orionu krásné šnochlování. Do přístavu nás spolu se dvěma holkama mluvícími anglicky veze taxi, to je v ceně výletu. V přídtavu máme ještě čas na snídani v našem už známém KFC,takže si dáme Twister a kafe a máme to akorát. Nalodíme se na rychloloď s dalšími pasažéry,keří jsou od jiných zprostředkovatelů a vyrážíme. Ještě jsem teda dala šanci šnorchlu a masce,doufám,že mi ploutve půjčí. Cesta na ostrůvek,na kterém není ani sladká voda trvá asi 1 hodinu. Máme v ceně i oběd a tak když dorazíme k ostrovu,je tady ukotvený jakýsi katamarán se střechou,kam vystoupíme a další lodička pro pár lidí nás převeze k molu,kde vystoupíme a tady prý budeme v zátoce trávit zbytek výletu. Kouknu na vodu,zdá se být čistá,vidím i nějaké velké ryby,ale korál je nebarevný. No uvidíme pod vodou. Jsem strašně moc natěšená. Rychle se svlékáme pod střechou na jakési terase,kde asi budeme i jíst později a rychle chvátám do vody. Našteluju si foťák,čekám fakt zázrak. Kouknu pod vodu a korál tu je,ale má barvu hnědou,žádný barvy jako jsem zvyklá z Egypta. Ryby tu jsou,potkávám velkého ostence Titana a pár „papoušků“,hluboko pode mnou se v sasance prohání nemo,jedem velikánskej kanic se tu promenáduje a pár pruhatých ryb…..to má bejt jako všechno????? Jsem zklamaná a už vím,že na Egypt opravdu nic nemá. Ještě jeden pokus,jedu se podívat ke skalce v kamenech by se mohlo ukrývat něco zajímavého……možná. U těch kamenů je i lepší viditelnost a tak tu tak pátrám,když v tom se mi mihne v dálce před očima něco velkého,ani tomu nevěnuju moc pozornost. Pokouším se vyfotit jednu rybu sedící na kameni,nevidím na displej,je akorát sluníčko blbě,že nic na něm nevidím. Když najednou kouknu pod sebe a zůstanu úplně zkoprnělá. Pode mnou si plave žralok černocípý asi tak 1m dlouhý. No tak to nevěřím svým očím. Najednou je kolem mě hejno různých ryb,opravdu hodně a vím,že se teda něco děje, Rozhlídnu se a vidím dalšího a dalšího žraloka,napočítám jich 7. Jen tak si tu brouzdají,jsou klidní a já kupodivu taky. Vždycky jsem si je přála potkat a vždy jsem si představovala tu situaci,jak se asi zachovám. Jsem v naprostém klidu,ale radost mám obrovskou a adrenalin v mezích příjemnosti. Fotím jen tak naslepo,protože na displeji fakt nic nevidím. Jeden z těch menších žraloků asi zaregistruje kovový tělo mýho mjučka a jde se podívat,co se to ve vodě blejská. Proběhne mi hlavou doporučení vyčtené někde asi na netu,že pokud dojde na setkání se žralokem,mají se odhodit všechny lesklé předměty. No přece nezahodím foťák:-))..počkám,co se bude dít. Nic se neděje,jen tohle miminko asi bylo zvědavý - kašlu na focení a pořádně si ty kousky prohlížím. Ten největší mohl mít tak 1,5m. Opravdu jsou krásní. Najednou mizí jeden za druhým v kalné vodě a já mám tak velkou radost,že si z toho krůpnu do plavek ,jinak to nejde :-))) Michla sedí otráveně na písku,když k ní dopluju a říkám jí,co jsem právě viděla,vypadá,že jí to nijak nevzrušuje. Jdeme se najíst a já si jdu ještě udělat nějaký fotky a projít se džunglí, už mi to spíš připomíná šumavu,asi jsem se nabažila :-) Míša jde se mnou. Vidíme jen pár pěkných ještěrek,je horko a tak je všechno zalezlé.. Pak jdu zase do vody,ještě trošku pošnorchlovat a žraloci se vrátili!!! Pokochám se ještě jednou jejich přítomností a je čas k odjezdu. Vylezu z vody,převleču se z mokrých placek a jedeme zpět. Mám hezký ,příjemný pocit ze setkání se žraloky,myslím,že se mi tohle už jen tak nepoštěstí !
Vracíme se na hotel a já definitivně umývám masku a šnorchl sladkou vodou a putují na dno krosny. Ještě aby se utišil vítr a poštěstilo se nám,aby jela lanovka,víc už neplánujeme.
Zjišťujeme,že nám někdo sbalil jednu rohož,nechávaly jsme je za dveřmi na chodbě.
Jdeme na véču,dnes si dáváme v jiné restauraci rybu, na net - musím se podělit se žážitkem dnešního dne hlavně s JPP-přáteli holdujícími potápku a spát. Výdaje tohoto dne:
Snídaně KFC 7.-
Večeře-ryby 32.-
Voda 2.-
_
Celkem 37.-

5.12.2009 - sobota Langkawi-Cable Car

Vstáváme v 10:00 jdeme se najíst k „rasťákům“ už nás znají a zdraví z dálky.
Zdá se,že moc nefouká a tak vymyslíme lest a jdeme do jedné z cestovek se jako zajímat o výlet na lanovku. Myslíme si ,že kdyby měli zprávu že nejezdí,že by nám ho nemohli prodat. \\tak se Míša ptá,jestli je možné dnes jet na Cable Car a oni že žádný problém. Poděkujeme,chytneme si tágo a jedeme. Přijedeme na místo a lanovka stojí !!!! To snad není možný, Na tabuli zase info,že moc fouká. Michala se jde zeptak jak málo by muselo foukat,aby to pustili,že fouká o moc méně jak předevčírem a že mají na tabuli stále stejnou hodnotu !!!!! Tak nám sdělujou,že je prostě větrné období a že za poslední měsíc jeli 2x,ale že možná ve 14:00…..to už známe. Tak pokoukáme,zase kolem dokola,já koupím velkou batiku přehoz a jdeme na drink. Sedíme a plánujeme,jak odjedeme,vyfotíme dvě Číňanky ,které nás požádají,jestli by jsme jim neudělaly fotku. Najednou Míša zařve: “ jede“!!!!a fakt,lanovka je v pohybu. Jdeme k pokladnám,kde už se tvoří fronta lístky. No my snad máme víc štěstí jak rozumu,že jsme neodjely hned zpátky.. vystojíme frontu na lístky a další ke kabinkám a už jedeme nahoru. Já se svojí fobií z výšek z toho zase až tak převratný zážitek nemám,ale Míša je ve svém živlu. Jsem ráda,že to vyšlo,že má i ona zážitek podle svých představ.
Vyjedeme nahoru na první stanici,tady uděláme fotku a pokračujeme ještě dál a výš na další stanici. Tam je konečná. Vyjdeme na rozhlednu a je tu opravdu nádherný výhled na hory,džungli pod námi a kus ostrova. Jen nám to trošku kazí opar který se vytvořil rozdílem teploty dole a tady nahoře. Jsme v 770 m n.m. dál se dá jít na most spojující dvě hory,ale to já po 5 krocích vzdávám,protože se most houpe a já jsem strachy bez sebe. Dělám Má´íše fotku a posílám ji se zabít samotnou ….. nejdu !!!! Počkám na ni na stanici a jedeme dolů. Tak se nám to podařilo,jsem ráda už za Míšu.
Cestou zpět taxíkem se necháváme vysadit kousek před hotelem,je tady vzdělávací středisko Laman Padi ,kde nám pan průvodce vysvětlí,jak se pěstuje rýže,jak se sklízí a vypráví nám moc zajímavé věci o různých rostlinách,které rostou na ostrově a mají je zasazené i tady. Vysvětlí nám jejich léčivé účinky a já konečně vidím,jak vypadá hena a její květy,ze kterých se získává barvivo,který si pak matlám na vlasy . Zapíšeme se do knihy návštěv,kde najdu o několik dní dříve zápis nějakých českých manželů a vracíme se na hotel. Dnes taky pro mě konečně,pro Míšu bohužel , končí letecký festival Lima 2009. Ne že bych měla něco proti letadlům,ale když vám 5 dnů nad hlavou burácí stíhačky a přelétávají pár metrů nad pláží,sice jen 1,5 hod,denně,já z toho opravdu velkej požitek nemám. Míša se těšila,že si ještě jednou půjčí skvělé kolo a pojede se na to podívat na letiště. Bohužel se dozvídá,že dnes festival končí. Jdu na net,dnes je sraz orbioňáků a chci se s nima spojit,ale nikdo se nehlásí,tak na to kašlu
Už ani nechci psát,jak probíhají večery,je to na jedno brdo. Večeře,nákupy,spá :-)

Výdaje dnešního dne:
Snídaně 7,5
Taxi 26.-
Suvenýry 70.-
Lanovka 30.-
Jídlo na lanovce 7.-
Karton cigaret domů 40.-
_
Celkem 180.-

6.12.2009 - neděle Langkawi

Vstáváme v 10:00,došly jsme na snídani vedle k „pasťákům“ a do Duty Free něco ještě pokoupit a pak na pláž,kde jsme fakt lenošily do 16:30. Vrátíme se na pokoj a já předběžně zabalím krosnu,abych měla představu,co ještě můžu koupit,aby se mi to vešlo.
Zjišťuju,že tak maximálně ten prstýnek a náramek :-) Jdeme na véču a po obchodech,ještě něco dokoupit,co jiného se dá taky večer tady dělat,opravdu to tady moc nežije.

Už ani nebudu rozepisovat náklady dne , bylo to 182.- (mimo jiné prstýnek s náramkem)

7.12.2009 - pondělí Langkawi

Ráno v 10:00 vstanu a jdu dolů na kafe. Zjišťutju,že zmizeli kluci s se stolkem s náramky,snad se vrátí,ještě jeden potřebuju !!
Jsme potom na pláži celý den,Ale jak nemůžu čumět pod vodou,moc mně to tu už nebaví.
Přesto vydržíme do 17:00. Jdeme na pokoj a zase přeskládám krosnu.Bože to mně stresuje !!! Ale krosna se nezadržitelně plní suvenýry a já přemýšlím,co všechno bych tady mohla nechat,co bych doma lehce nahradila :-)))
Už si opravdu zakazujeme nákupy,ale já nakoupím ještě „tajně“ ale jen malé kousky,protože jak před Míšou řeknu…..“no ale to není velký a těžký“tak už se mi směje. Když ale oni tu mají takových krásných věcí…..
Večeře,obchody,panák a cigáro na terase,spát :-)))
Výdaje celkem 168.- mimo jiné ještě jedna lahev vizoura,tu musím zdolat do odjezdu,ale litrovka už to není ;-)

8.12.2009 - úterý Langkawi

Dnes máme poslední den pobytu tady a nijak mně to netrápí. Jsem rády,že z tohoto turistického „ráje“ vypadnem. Zvolily jsme tady pobyt na zbytečně dlouhou dobu,kterou bych raději trávila na Borneu,ale to jsme nemohly vědět,že to tady nebude na koukání pod vodou . To pro příště.
Takže poslední den strávíme na pláži,doplácáme poslední zbytky krémů na opalování a neabsorbujeme dost tepla a slunečních paprsků pod kůži. Vrátíme se do zimy a bude nám to určitě chybět.
Zastaví se u nás klik tak 25-30 let a jestli mu pohlídáme věci - sluneční brýle,ledvinku a vodu,že si jde zaplavat. Co by ne. Uteče půl hodiny a já říkám Míše,že si tu nechal věci nějakej kluk-ona byla právě ve vodě - a že se jdu projít,kdyby se vrátil,aby věděla o co jde. Vrátím se za hodinu a věci pořád na místě. To je pako,kam plaval??? Hádáme,že asi na protější ostrov a už mám černý myšlenky a plánujeme,jek na policii ohlásíme zmizení plavce turisty :-) Míša mu dává půl hodiny a potom se prý podívá do ledvinky,říkám si,že jako na doklady a prej ne,prej jestli nemá lepší mobil než ona, že ho vymění a půjdeme nahlásit pohřešovaného …..a jde korzovat po pláži :-)) Najednou koukám a klouček jako by to tušil se lážo plážo přikolébá k nám a že děkuje ,že byl naproti na ostrově. No pako,4 hodiny,kdo by pomyslel na něco jiného než my dvě !!!!
Tak a je podvečer,počkám na západ slunce,udělám fotky a loučím se s mořem. Kdo ví kdy ho zase uvidím ……na jaře???? Možná
Večeře a balení !!!!! Nesnáším to za tuhle dovolenou tuším po osmé,ještě to spočítám !
Ráno v 9:00 frčíme na letiště a odlet směr Kuala Lumpur .

Výdaje celkem cca 30.-……už mně nebaví to počítat

9.12.2009 - středa odlet z Langkawi

Ráno v 9:00 odjezd na letiště a ve 12:05 odlétáme s Air Asia do Kuala Lumpur,kde přistaneme za 1 hodinu. Cestu z letiště už známe,nacházíme si autobus a jedeme do centra. Nadzemkou dojedeme na naši už známou stanici a myslím,že půjdeme bydlet,tam,kde jsme bydlely první dny po našem příletu,ale Míša prohlásí,že něco bude i blíž a 1.hostel na kterej narazíme je náš. Neřešíme na tu jednu noc nic. Je to pokoj 2x 2,5m,víc to není,jedna dvoupostel a jakási police a ventilátor,když položíme krosny,není tu k hnutí,takže vždy jedna z nás musí vyjít na chodbu,aby druhá mohla manipulovat s krosnou WC a sprcha společné ńa chodbě. Jen tam hodíme krosny a jdeme se najíst dolů do kavárny. Už jsme tu jednou i byly při předchozím pobytu v Kuala L. Potom jdeme na korzo po čínské čtvrti,projdeme pár obchodů a jdeme spát. Co tady. Míša ještě kouří na chodbě u schodů,koukáme dolů do ulice na smeťák pod námi,kam z obchodů a jídelen vyhazují všechno možný a já jí říkám,že tam dole bude asi krys nepočítaně,když v tom Michala sebou cukne a povídá: „nejen dole,ale už i tady“ !!! přeběhla jí krysa pod nohama velká jako králík a mastila chodbou.
Já v panice,že nám vleze do pokoje okýnkem,kde chybí nahoře dvě lamely,tak beru isolepu a přilepuju závěs zevnitř na okně ke zdi,aby ta krysa když tak spadla mezi to okno a závěs. Už mi hrabe :-)))
Míša jde na net,já si beru prášek na spaní,abych ty krysy případně zaspala důkladně.

10.12.2009 -čtvrtek Kuala Lumpur

Dnes odlétáme domů,ale až ve 21:35 a tak musím strávit den tady ve městě. Hned po ránu vidím,že má Míša blbou náladu,nemluví,odsekává mi,že by se něco stalo,jak byla na netu večer? Nevím,nepátrám. Jdeme na snídani k Číňanům a potom musíme nějak ustát čas. Máme sbaleno,krosny nám nechali v kumbálu na hostelu. Projdeme obchody, ještě do malého batohu něco přikoupíme,narazily jsme na šperkařství,kde samý chlapi vyráběli šperky z drahých kamenů. Opravdu tu jsou obchodníci,kteří těma kukarama kontrolují kvalitu kamenů a obchoduje se tady. Nechají nás tu mezi sebou chodit a při tom pracují. Narážím na chlápka,který tu má vyrobené šperky jak jsem si kupovala to „Šívovo oko“ a nabízí mi přívěsek za 30MYR,tak říkám jen tak zkusmo 20 a on že 25,tak jdu jako pryč a prý že jo 20 :-))
Tak kupuju a ještě mi vyndá ze šuplíku další přívěsek, zase ve stříbře zasazenou a zbroušenou zkamenělou lasturu z jedné strany vyleštěnou z druhé surový kámen kterým problikává perleť. Dává mi ho taky za 20 MYR…..to by se to tady nakupovalo !!!! No kdo to mohl vědět že jo. Už to viděl i tady doma odborník a je to opravdu zkamenělina,ani jsem tomu nechtěla věřit,říkal,že to má velkou cenu,tak proč mi to dal tak levně,to nevím .
Ještě dojdeme na internet ubít čas, na jídlo si zajdeme,na pivo a jdeme na hostel pro krosny a vydáváme se na letiště. Teď už jsem ráda,že letíme domů. Na letišti si píchnu na WC ještě injekci na zředění krve,to prý musím,říkala MUDr. Kvůli tomu mému operovanému kolenu a embolce.
A můžeme se jít odbavit. Krosny mají moje i Míšina stejně,21 kg. Sice by jsme měly mít jen 20 kg,ale úředník to nekomentuje a pouští Míšu i mně. Ale jak hází krosny kvůli popruhům do plastových krabic,tak najednou z tý mojí něco začne syčet a prý co tam mám !!!! Honem mně nenapadá o co jde až když vidím,že od ostatních přepážek pomalu možná začnou evakuovat pracovníci,zapálí mi a vím co to je. V rychlosti jsem do vrchní kapsy hodila deodorant. Jak s krosnou hodil do tý bedny,tak upadlo víčko a tlakem na tu bednu začal deodorant stříkat. Tak jsem ho vyndala,hodila do koše a bylo po atentátu :-)))
Jdeme do letadla…..hurá,letíme zdravé (zatím) a celé po měsíci domů. Dolétáme do Bangkoku na mezipřistání,kde si Míša naplánovala cigáro,ale z paluby nás nepustí. Pozorujeme úklid po vystoupivších pasažerech a s úděsem zjišťujeme,že v době prasečí chřipky renomovaná společnost Lufthansa nevymění po nich povlaky na polštářcích,jen je pěkně naklepou a položí na volná sedadla. Skandál !!!!! Ihned píšu SMSku mojí kamarádce Irče která dělá na ČSA a bonzuju ještě za tepla :-))
Vyfásneme vedle sebe do uličky opět typa,kterej si nasadí sluchátka jako mívají traktoristi a hodí na sebe deku. To vypadá,že se chystá ke 13tihodinovýmu spánku !!!! To snad není možný. No a je to tak…..nejí,nepije,nepotřebuje se zvednout z celou dobu letu na WC. Tak ho prostě zvednu já,musím ho k ránu vzbudit. Vypadá dost nevrle,ale co mám dělat že jo??? Jak už je vzbuzený,vyndá si nějaký skripta a čumí do toho,najde stránku s rovnicí přes půl stránky ,nejspíš to bude nějakej matematik,nebo možná letec - kosmonaut :-)))

11.12.2009 návrat na rodnou hroudu

Do Frankfurtu přiletíme na čas,tady mi vezme Michala dráhu,protože po 13 hodinách má takovej nikotinovej absťák,že nevidí neslyší a letí hledat kuřáckou kukaň takovou rychlostí,že si myslím,že jí jde opravdu o život. Když ji najdu,tak jí vynadám,že se snad se mnou může domluvit,kde mám na ni čekat. Naprdla mně a tak si jdu hledat náš gate na odlet do Prahy. Sice máme 2,5 hodiny do odletu,ale dám si někde pití, a projdu Duty Free abych zabila čas. Najdu si tedy podle letenky gate a čekám. A koho nevidím…týpek z letadla ,letec-kosmonaut - na stejnem gatu !!!! Ale na monitoru Miláno….tak když všichni odejdou k letadlu,je mi to divný,že se neobjevuje Praha a jdu se zeptat,jestli je to „tady“ podle letenky a paní mi říká,že ne,že to změnili a že máme odlet z jiného gatu !!!! Do odletu půl hodiny,Michala nikde,tak si říkám,že to asi zjistila a čeká na tom správným. Tak se vydám tam,kam mám jít, na gate 14 místo 21 a v tom proti mně letí Michala a prej kam jdu,že 21 je tamhle. Říkám jí že to změnili,tak se se mnou vrací. Dám si ještě kafe a jdeme do letadla. Let trvá hodinu. Na letišti zapnu telefon a už tam mám nepřijatý hovor od Irči,čeká na nás na exitu. Sledovala si náš let na radaru a věděla,kdy přesně sedneme. Haltnou nás celníci a vyzvídají,kde jsme byly a co vezeme a Míša povídá“ 200 cigaret mám a to se smí,to mám zjištěný “ :-)))) ptají se ale taky jestli nevezeme nějaký živočichy……no NE !!!! vyhrkneme obě najednou. Žáby jsou svázaný gumičkama,aby jim netrčely nohy a nebyly tak rychle k poznání :-)))))) přesto musíme hodit krosny na rentgen,trochu se mi sevřelo hrdlo,ale pouští nás,je to v cajku :-)
Druhý nepřijatý hovor je od Ivanky,to je naše známá,se kterou jsme se seznámily s mojí švagrovou na Srí LAnce, tak jí volám a prej kde jsem,že na mně s Fandou -manželem a kytkou čeká na exitu , no tak to je nádherný přivítání. Irča i Ivanka tam stojí jedna o druhé neví,že čekají na mně -neznají se a koukají obě ,že se řítím k jedné a k druhé. Mám velikou radost že je vidím a ony určitě taky,že jsem celá a zdravá . Bohužel na ně nemám moc času,protože pro Míšu přijeli rodiče i s pejskama a chvátají domů a berou mě sebou . Tak se s holkama nerada rozloučím a jedeme k domovu. Je hnusně,prší,a ještě trošku bloudíme,protože Michaly táta nejede po dálnici,asi nemá známku a nebo prostě myslí,že jsme těch vyhlídkových jízd za ten měsíc měly málo :-)))). Když dorazíme do Tábora,jsem ráda,že jsme doma a běžím k našim,protože mi ségra zavolala na letiště,že se mnou musí mluvit,že je táta vážně nemocnej. Tak jdu hned tam…..to hezké skončilo a začínají starosti …..takovej ten normální život.

Když to shrnu: stálo to určitě za vidění i když pevninská část mně zklamala, určitě bych doporučila zůstat delší dobu na Borneu a prošmejdit to tam a pevninu si nechat jen jako okrajovou záležitost.
S odstupem času se stále více utvrzuji v tom,že možná Srí LAnka byla lepší a kdybych tam nebyla s cestovkou ,ale takhle s báglem,nebylo by asi pochyb. Malajsie je pro mně moc civilizovaná :-))

Pro zajímavost jsem zjistila,že průměrná mzda na Langkawi je u recepční 900 MYR /měsíc,to aby jste si mohli porovnat ceny

Za tuto dovolenou jsme měly:
9x startů 9x přistání
2x delší cesta cesta autobusem (krátké se spočítat nedají)
1x delší cesta lodí 4x kratší cesta lodí 7x zabaleno – nesnáším to !!!
7x vybaleno – nesnáším to !!!

Ale i tak to stálo za to

další cestopisy

    Cestopis měsíce

  • Malajsie 11-12/2009 - 1.část

    4 týdny života v Malajsii jen s krosnou a kolegyní z práce (Jsem pouhý turista. Žádný cestovatel, žádný dobrodruh... Žádné dobrodružství na vlastní kůži zažívat nemusím, nechci adrenalin, ani nebezpečné zážitky). více

Komentáře
24
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Neregistrovaný uživatel
06.05.2012 21:59 193.179.208.***
 

Výborný a úžasný čtení a klobouk dolu co vy dvě jste dokázali.

  • Anonym (1)
Neregistrovaný uživatel
08.12.2011 14:37 89.103.52.***
Vašek 32 22.03.2011 19:51
 

Super čtení! :-D :-D

  • Anonym (2)
Milena 13.10.2010 10:16
 

No tak nevím,jestli se nemám začít před Tebou schovávat :-)
Ba ne to bude v pohodě uvidíš Hani a už jinak cestovat nebudete chtít ;-)

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
papoušek 11.10.2010 22:53
 

Ty můžěš za to,na co se chystáme... :-)
Jsi fakt dobrá,prostě můj vzor.Díky.

  • Anonym (1)
Filip 17.02.2010 18:24
 

8-) Milčo - seš PAŠÁK ! 8-)
Ještě že jsem objevila ten Orbion a všechny Orbioňáky ! Procestovat se to všechno nedá, tak alespoň pročíst a prokoukat ! Díky ! Blanka ;-)

sealife 14.01.2010 23:37
 

No Milčo paráda, a klobouk dolů, bylo to nejen nádherný , ale asi i dost náročný! ;-).Cestopísek se čte jedním dechem a dost jsem se i zasmála, fotky jsou- jak jinak- úžasný. Zážitky typu kolo a kufr nezapomenutelný, žraloky a letecké záchranáře nepokrytě závidím! :-D

  • Anonym (1)
Aja52 03.01.2010 23:23
 

Tak jsem dočetla jedním dechem a s otevřenou pusou oba cestopisy a jsi opravdu SUPER cestovatelka, ale i spisovatelka :-) ;-)Vážně obdivuji a děkuji za krásný zážitek, jako bych tam byla taky :-P ;-)

amirah 30.12.2009 22:50
 

Paráda, úžasný počtení ;-) . Ještě kouknu na fotečky a jako bych tam byla s tebou ;-) :-P

Milena 30.12.2009 21:58
 

děkuju všem ;-)

  • Anonym (1)
menima 29.12.2009 14:13
 

Skvělé čtení!Máš opravdu dar podělit se o zážitky a vítám formu deníku!
Pro mě jsi 1! :-D

  • Anonym (1)
drakous03 28.12.2009 23:36
 

Super :-P jedním dechem od začátku až dokonce

mamzul 28.12.2009 18:46
 

Nááádhera... Spousta zážitků a věřím, že i ty "nemilé" (strastiplná cesta na kole, balení apod.) budou přesunuty mezi ty, na které se prostě krásně vzpomíná... ;-) :-D Jsi správně šouplej dobrodruh a přeji ti v příštím roce další "velké" cestování :-D :-D :-D
Díky za počteníčko!

Milena 28.12.2009 10:17
 

všem díky za komentáře ,jste roztomilí :-D :-D :-D
Taky přeju všem do nového roku spoustu cestovatelských zážitků..... ;-)

svoboda66 28.12.2009 08:25
 

škoda ,že už mám koupené letenky někam jinam , ale jen o kousek jinam ;-)

  • Anonym (2)
Zpět na všechny diskuze