A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Malajsie - Cestopisy

1998 - první cesta do tropů

Co jsme (my spolupracovníci) zažili v Malajsku

1998 - první cesta do tropů

Langkawi - akvárium
Návštěva podmořského akvária na Langkawi byla určitě pro každého nezapomenutelným barevným zážitkem. Na konci prohlídky byla prodejna se suvenýry (jak jinak?) a tzv. touch-corner (možnost zalovit si vlastníma rukama v otevřeném akváriu a živočichy si ohmatat). Této příležitosti se ihned chopil můj zvídavý kolega a začal lovit a prohlížet jednu živou potvoru po druhé. Byly mezi nimi i mořské okurky, které byly i pro nás velmi neobvyklé. Kolega jednu z nich zvedl do výšky a my jsme přihlíželi. Jak se ukázalo, z příliš malé vzdálenosti! Okurka nevydržela toto objetí a vyprázdnila svůj obsah krásným obloukem připomínajícím neprostatické čůrání přímo na vedle stojící kolegyni. Její úlek se nedá popsat - pro nás ostatní to byl impuls pro bezprostřední výbuch smíchu. Splasklá okurka (která už nevypadala jako okurka) putovala zpátky do bazénu a vyděšená kolegyně se sušila. Pro vás zbývá otázka: kdo byl zvídavý a kdo počůraný.
(Helena)

Střevní dyskomfort v Malacce
Malacca, žhavé odpoledne, prostranství před sytě oranžovými budovami postavenými Holanďany. Máme 10 minut rozchod. Okolní starobylé uličky, kostel i krámky se suvenýry lákají. Nemohu se ale na nic soustředit. Několikadenní mírný zažívací diskomfort jsem ráno nešťastně léčila jogurtem a teď se marně rozhlížím kolem. Na blízku starší hubená snědá paní prodává obrázky. Mé jediné otázce rozumí a ukazuje k malé budově v dáli : 10 minut pěšky. To je příliš. Paní vidí mé zděšení, bere mě za ruku, pod druhou složí obrázky a kráčí se mnou. Za rohem má prý obchod. Ten je sice aspoň 200 metrů za dvěma rohy, ale vstupujeme do něj. Krámek je malý, jen pět kroků a jsme v další místnosti - připomíná restauraci nejnižší cenové skupiny. U několika stolů sedí pár místních mužů. Paní usedá také, s úsměvem mi nabízí židli a mrká na mě, že nejlepší by bylo si dát opium. Podlamují se mi už tak zesláblé nohy, navíc spěchám. Paní vše chápe a ukazuje do chodby dozadu. Horečně přemýšlím. Nikomu jsem neřekla, kam jdu. Jsem sama v jiné společnosti. Mohu vůbec odmítnout? A mohu si dovolit cokoli ochutnat při svém zdravotním stavu? Vracím se. Paní usrkává z béžového šálku tmavohnědou tekutinu a pokyvuje hlavou nad její lahodností. Znovu mě vstřícně zve, ale cítím ze všech stran pohledy okolních mužů. Rychle se loučím, děkuji, otírám si zpocené čelo a spěchám ven. Ostatní už mají jistě leccos prohlédnuto, suvenýry nakoupeny - nezávidím jim, jsem ráda, že je zase vidím.
P.S. Trochu váhám, zda zůstat v anonymitě, ale protože vím, že se stejně neutají, kdo byla ta zesláblá osoba - tak tedy :
Iva

Co mne zaujalo v Malajsii
(kromě odborného programu)
- byl to pocit narůstající globalizace.
Na kongresu ve výstavní hale byl stánek, kde byly pro účastníky kongresu volně k použití 3 osobní počítače se zapojeným Internetem. Tak jsem si nejprve pokusně přes čtvrt zeměkoule prohlédl vlastní webovou stránku a stránku našeho OKB a pak e-mailoval Ing.Růžičkové do Liberce asi 4 různými cestami - a ona do dvou dnů poslala odpověď. Příště to samozřejmě vylepšíme a budeme se domlouvat přes nějaký vhodný chat téměř on-line, i kdyby to mělo být na Nový Zéland (rok 1998 - nyní v roce 2009 už jen používáme mobilní telefony).
Kromě toho, že v Singapuru ve státní nemocnici mají obdobné zkušenosti s Elecsysem, jako my v Liberci (jak konstatovala Ing.Helena Švébišová při studiu posterů), jsem s potěšením sledoval, že i v technicky jistě vyspělejším Japonsku se používají základní principy zacházení s technikou jako u nás. Jel jsem v hotelu Legend výtahem - poslední přistoupila subtilní Japonka (skoro jen poloviční výšky a asi čtvrtinové hmotnosti, než já) s visačkou delegátky kongresu. Výtah se poněkud zasekl a odmítal dovřít dveře a rozjet se. Reprezentantka země, která zrodila analyzátory Hitachi, použila s potěšující samozřejmostí osvědčenou biochemickou metodu, uplatňovanou na neposlouchající přístroje - několikrát vehementně udeřila otevřenou dlaní do celého ovládacího panelu. Výsledek byl obvyklý - výtah se ke všeobecné spokojenosti spolehlivě rozjel.
(Luboš)

8th APCCB
Plenární přednáška č.3 - „Umělé buňky (použití) při hemoperfusi, transfusi, enzymoterapii, buněčné terapii, genové terapii a v dalších oblastech“ (14.10.1998) První umělé buňky byly připraveny právě autorem tohoto sdělení, tj. profesorem T.M.S.Changem, v roce 1964 v jeho výzkumné laboratoři na McGillově universitě v Montrealu. Nejednalo se o replikaci skutečných živých buněk, ale o útvary schopné některých jednoduchých funkcí, umožňujících jejich využití v medicíně nebo biotechnologii. Umělé buňky obsahující adsorbety se nyní již rutinně používají při hemoperfusi - při léčbě akutních intoxikací, snižování krevních hladin aluminia a železa a nebo jako doplnění hemodialysy při renálních a hepatálních postiženích. Umělé červené krvinky, založené na modifikacích hemoglobinu, jsou ve stádiu klinických pokusů na pacientech - jedním z důvodů usilovného vývoje těchto buněk je prevence přenosu AIDS při použití „umělé krve“. Umělé buňky, obsahující v sobě buněčné kultury nebo enzymy, jsou ve stádiu testů na zvířatech. Podávají se perorálně a při průchodu trávicí trubicí ovlivňují hladinu vybrané látky. Je zde široké užití - od snížení hladin specifických aminokyselin (např. u fenylketonurie) až po snižování hladiny urey u uremických krys při použití mikroorganismů získaných genovým inženýrstvím (nadějné zejména pro tzv. „země třetího světa“, kde je uremiků několikanásobně více, než dialysačních lůžek). Další informace uvádí prof.Chang na webové stránce http://www.physio.mcgill.ca/artcell. (Luboš)

další cestopisy
Fotoalba
Komentáře
1
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Autor
24.08.2009 15:33 195.113.162.***
 

Omlouvám se za nefungující odkaz, je to už opravdu poněkud starší.

  • Anonym (2)
  • Anonym (2)
Zpět na všechny diskuze